Život tady není náhodou - vědecko/logický důkaz

6. prosince 2009 v 23:38 | Marpefi |  Věda a Bůh

"Když se zamyslíte z perspektivy vědce, může se vám zdát, jako by vesmír věděl, že přijdeme. Disponuje 15 konstantami - gravitační, různými konstantami týkajícími se silných a slabých jaderných sil atd. - s precizními hodnotami. Kdyby se kterákoli z těchto konstant vychýlila řádově o jednu miliontinu, či v některých případech o miliontinu miliontiny, vesmír by nedospěl do stadia, v němž bychom ho mohli pozorovat. Hmota by se nemohla shlukovat, nevytvořily by se ani galaxie, ani hvězdy, ani planety, ani lidé." Vědec Francis Collins

Stephen Hawking konstatuje: "Bylo by velmi obtížné vysvětlit, proč vesmír začal právě tímto způsobem /velký třesk a vyladění vesmíru/, pakliže bychom nevzali v úvahu Boží akt, jehož záměrem bylo stvořit bytosti, jako jsme my".

Narazil jsem na zajímavý dokument (Jedinečná/privilegovaná planeta), který pojednává o podmínkách nutných pro vnik života, ale také o velmi zásadním zjištěním, které přesahuje chápaní naší existence a vzájemné statistické pravděpodobnosti…

Dokument provází mnoho vědců z oblastí astrobiologie a příbuzných oblastí (kteří spolupracují také na programech NASA), jako např.Jay Richards, Robert Jastrow, Seth Shostak, Guillermo Gonzalez, Kevin Grazier atd. Drtivá většina textu je doslovnou citací z dokumentu.

V kosmu existuje asi jedna miliarda triliónů hvězdých systémů, což je obrovské číslo. Tento odhad pomohla získat věda v posledních pár letech….

Nedávno vznikl vědní obor astrobiologie, která zkoumá existenci minulých a současných biologických organizmů ve vesmíru. Postupně se definovaly faktory, které musí planeta splňovat, aby byla obyvatelnou pro biologické organizmy. Jedná se o fyzikální a chemické zákony, které jsou neměnné a platí pro celý vesmír.

FAKTORY

1. faktor - voda v kapalném skupenství
Chemické vlastnosti vody jsou nezbytné pro život na bázi uhlíku. Tyto vlastnosti zahrnují schopnost vody rozpouštět a dopravovat chemické výživné látky nezbytné pro všechny živé organizmy a její nesrovnatelnou kapacitu absorbovat sluneční teplo což je rozhodující proces regulující teplotu na povrchu Země.
2. faktor - vzdálenost planety od domovské hvězdy - její poloha
Na tomto faktoru závisí existence vody v kapalném skupenství. Planeta nesmí být příliš žhavá ani chladná - tedy musí mít správnou teplotu pro vodu. Na příliš horkých planetách se voda vypaří, nemůžeme získat kondenzovanou vodu. Na chladných planetách voda zmrzne.

Např. v naší Sluneční soustavě je obyvatelná zóna (správně teplá planeta) úzká - kdyby byla země jen o 5% blíže Slunci, měli bychom na Zemi setrvalý skleníkový efekt s teplotami téměř 500 stupňů Celsia. Naopak, pokud by byla Země asi o 20% dále od Slunce, vytvořila by se v její vysoké atmosféře mračna oxidu uhličitého a tím i led a chlad. Každý "adept" na život tedy musí splňovat podmínku "ležet v přípustném vzdálenostním pásu".

3. faktor - tloušťka zemské kůry
Pokud by zemská kůra byla podstatně silnější, pak by nemohlo docházet k pohybu tektonických desek. Tloušťka zemské kůry je cca 6 až 40 kilometrů. Neustálý pohyb desek reguluje vnitřní teplotu planety, reguluje uhlík, mísí chemické prvky nezbytné pro živé organizmy.
4. faktor - magnetické pole
Tento faktor je úzce spjat s faktorem č.3. Hluboko uvnitř Země vytváří pohyb tekutého železa ochranné magnetické pole, které je důležité pro vyšší formy života.
Kdyby naše země byla menší, její magnetické pole by bylo slabší a dovolilo by slunečnímu větru odvát naší atmosféru a Země by se stala mrtvou planetou.
5. faktor - atmosféra
Kyslíko-dusíková atmosféra, kterou má Země, je pro vyšší formy života nezbytná. Atmosféra měří méně jak 1% průměru planety. Skládá se ze směsi dusíku (78%), kyslíku(21%) a oxidu uhličitého(méně než 1%). Atmosféra zajišťuje dobré klima, ochranu před slunečním zářením a správnou kombinaci plynů nezbytných pro existenci kapalné vody a vyšších forem života.

6. faktor - velikost Měsíce
Kdyby neexistoval Měsíc, neexistovali bychom ani my. Měsíc je 4x menší než Země. Jeho přitažlivá síla stabilizuje sklon zemské osy v téměř konstantním úhlu zhruba 23 a půl stupně. To zaručuje pozvolné změny ročních období bez velkých extrémů a tím jediné klima v naší Sluneční soustavě, aby poskytovalo příznivé podmínky pro živé organizmy.

7. faktor - typ hvězdy (Slunce)
Naše Slunce je trpasličí hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G. Kdyby Slunce bylo méně hmotné (jako 90% hvězd v galaxii), obyvatelná zóna (která je i tak malá -viz faktor č.2) by byla menší. Aby v ní Země mohla být, musela by obíhat blíž své hvězdě. Zde by ale zvýšená gravitace způsobila, že rotace naší planety by byla synchronizovány s orbitou. Zatímco jedna strana Země by pak byla neustále obrácena ke Slunci a vystavena zvýšené radiaci ze slunečních erupcí, odvrácená strana by zůstala zahalena do tmy a věčného chladu a ledu. Tyto podmínky by živé organizmy nedokázaly snést.

8. faktor - správné místo v galaxii
Velmi důležitý faktor je lokalizace v galaxii. Jsme uprostřed hvězdné obyvatelné zóny jedné hvězdy v planetární soustavě s velkými planetami, které mohou zaštítit ostatní planety před příliš velkým množstvím nárazů komet.

Moderní vědě je známo zatím celkově 20 těchto faktorů… v budoucnu se tyto faktory mohou rozrůst o další. Všechny tyto faktory musí být v galaxii splněny ve stejném místě a čase, pokud bychom chtěli planetu se stejnou formou života jako na Zemi.

Odhadovaná pravděpodobnost dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně - vědci stanovili poměrně konzervativní hodnotu 1/10 pro každý faktor, tedy 1/10 x 1/10 x 1/10 x ....

Výsledné číslo je 1/1.000.000.000.000.000, tedy 10 na -15, což je jedna tisícina bilióntiny.

Můžeme tedy dojít k závěru, že naše planeta je, minimálně v rámci naší Galaxie, naprosto výjimečná !!

Zde se jedná o "výhru v Galaktické loterii"…tato pravděpodobnost je de facto nulová…je až k neuvěření, že toto může někdo nazvat náhodou…ale nazve…nejčastější názor skeptiků je takový, že "když by se to někde v tak obrovském vesmíru stalo, tak je to právě tady, protože tu jsme"…z logického hlediska ano…ale pojďme dál…

Máme tady pravděpodobnost souladu podmínek, která je takřka nulová…v jiných článcích a jinde na internetu si vyhledejte, jaká je pravděpodobnost vzniku samotného života (už po splnění optimalizujících podmínek planety)….naleznete podobně šílené číslo, jako výše…de facto nulová (k tomu si připočítejte fakt, že informace nemohla vybublat z bahna apod..)…spojte si pak tyto 2 pravděpodobnosti dohromady…copak dostanete?
Pakliže jste pořád skeptičtí a jste ochotni skálopevně tvrdit, že je to prostě jen náhoda…čtěte dále….:)

POZNATELNOST

Roku 1995, kdy proběhl vzácný astronomický jev -
úplné zatmění slunce, pozorovali astro-vědci tento jev, který jim rozšířil další obzory našeho poznání.

Faktory, které astronomové uvádějí, pro možnost tento jev vůbec sledovat, jsou následující:

1) zářící těleso (slunce)
2) zakrývající těleso (měsíc)
3) vhodné místo k pozorování (povrch Země)
4) všechny musí být ve vesmíru v jedné přímce
5) zdánlivá velikost měsíce musí být téměř přesně stejná, jako zdánlivá velikost slunce na obloze (obě tělesa mají velikost přibližně půl stupně)

Slunce je 400x větší, než měsíc…a také 400x dále. Lidé odjakživa pozorovali tento jev a krčili rameny "zajímavá náhoda"…jedná se však o velmi vzácné uspořádání Slunce, Měsíce a Země.

Málo známé aspekty, které se objevují a lze je zkoumat při zatmění, v konečném důsledku umožnily vědcům zkoumat část slunce, což má rozhodující význam při pochopení toho, jak se tvoří světlo v jeho atmosféře.

Jeden z astronomů prohlásil "Fakt, že Země obíhá kolem Slunce a Měsíc kolem Země, a že rozměry a vzdálenosti mezi Zemí, Měsícem a Sluncem jsou přesně takové, že dochází k dokonalému zatmění Slunce, je úžasná věc….protože nám to dovoluje měřit složky vrchní vrstvy sluneční atmosféry." - za jiných okolností je toto nemožné pozorovat a vůbec se pohnout dále…

Když dojde k úplnému zatmění Slunce, růžovočervený oblouk chromosféry se stává viditelným a s ním se ještě objevuje duze podobný pás nazývaný "bleskové" spektrum, které můžeme spatřit těsně před úplným zatměním nebo těsně po něm. Zatmění v roce 1870 vedlo k pochopení struktury sluneční chromosféry a objevení hélia - druhého nejhojnějšího prvku ve vesmíru.

Toto spektrum je pravděpodobně nejlepším zdrojem informací o hvězdě….dokázali objevit nespočet dalších aspektů dnešního poznání astrofyziky díky "zvláštním okolnostem" provázejícím úplné zatmění. Tyto okolnosti jsou jak zcela přesné, tak i rozhodující. Pokud by byl totiž Měsíc nepatrně větší, částečně by zakryl náš výhled na chromosféru a zeslabil by její spektrální světlo. Menší měsíc by zase znemožnil výhled na solární atmosféru a bleskové spektrum.

Tudíž se musí Slunce a Měsíc téměř dokonale překrývat, jinak bychom neviděli chromosféru. Tato poznání přivedlo astronomy k odhalení toho, jak vznikají spektra vzdálených hvězd. To znamenalo velmi zásadní posun ve stelární astrofyzice a dovolilo vědcům pochopit, jak fungují jiné hvězdy.

Na základě tohoto poznání bylo např. zjištěno, že sluneční gravitace ohýbá světlo letící k Zemi ze vzdálených hvězd v úhlu, který předpovídal Einstein, jeho myšlenka byla tedy potvrzena právě během úplného zatmění Slunce. Zatmění tedy vědci považují za velmi důležitá pro historii vědy…

Máme tady tedy na jedné straně úžasně malou pravděpodobnost, pro soulad podmínek k existenci života….a na druhou stranu zde máme fakt, že tato konkrétní planeta je nejlepším místem pro uskutečňování vědeckých objevů a zkoumání vesmíru okolo nás!!!!!!!

Tyto okolnosti jsou nastíněny v knize "The Privileged Planet" (jedinečná planeta, publ. R 2004) - "Tytéž velmi úzce vymezené podmínky, které nám dovolují existovat, nám také poskytují ze všeho nejlepší prostředí, pro uskutečňování vědeckých objevů.". Po několik let ověřovali astronomové tuto hypotézu s různými vědními obory a k tomuto závěru došli.

Kniha obsahuje detailní rozbory více než 12 příkladů vzájemného vztahu mezi životem a objevy. Tyto nejsou pochybné či marginální příklady, ale každý pojednává o podmínce, která je zcela zásadní pro příslušný vědní obor.

Dalším významným faktorem pro možnost pozorování okolního vesmíru, je průhledná atmosféra, která je v rámci našeho okruhu Země jedinečná…a zase, kdyby obsahoval vyšší množství uhlíku, měli bychom mlhy (jak lze vidět na Titanu).

Zajímavým jevem je také "elektromagnetické spektrum", které se skládá z mnoha prvků, kterými jsme bombardováni ze slunce a galaxií…téměř všechny nejsou viditelné okem. Pro organický život jsou buď neužitečné, nebo přímo smrtící.

V tomto spektru frekvencí se však nalézá tenký "pramínek" záření, který je životně důležitý pro rostliny, zvířata a lidské bytosti. Jinými slovy, existuje skutečně velmi úzká část elektromagnetického spektra, která je užitečná pro životní procesy, jako je například fotosyntéza. To však neznamená, že by se život mohl vyvinout tak, aby využíval gama nebo rentgenové záření či něco podobného…je to prostě úzká část spektra, která nám poskytuje nejvíce informací o různých strukturách, které objevujeme ve vesmíru kolem nás. Tyto specifické frekvence (rostlinám umožňují produkovat potravu a astronomům pozorovat kosmos), představují méně než 1 tisícimiliardtinu tisícimiliardtiny celkového rozsahu elektromagnetických emisí ve vesmíru, "naštěstí" je to právě onen typ světla, které tak hojně produkuje naše Slunce…a které nejsnáze proniká filtračním štítem naší atmosféry, aby dosáhl povchu…
Je to pozoruhodná shoda okolností, že takový druh atmosféry, která je nezbytná pro vyšší formy života, jak jsme my, nebrání tomuto životu pozorovat vzdálený vesmír.


UMÍSTĚNÍ V GALAXII

Další významný faktor, který potvrzuje korelaci mezi životem a objevy, je umístění naší planety v rámci celé galaxie…tudíž, tak jako jsou optimalizovány podmínky pro vznik života naší planety, stejně tak jsou optimalizovány podmínky pro objevování vesmíru.

Obýváme spirální galaxii, což znamená, že se jedná o velmi zploštělý systém ve tvaru disku. My žijeme zhruba v polovině cesty mezi středem Galaxie a jejím okrajem (pro představivost jsou dobré uvedené animace v dokumentu). Astronomové tedy porovnávali umístění naší polohy s ostatními oblastmi v často nepřátelské galaxii.

Tudíž, když si představíte talíř (disk)…pak zde zase existuje úzký pás, ve kterém je možno, abychom mohli vůbec existovat (blíže ke galaktickému pásu bychom byli zbombardováni zářením a dále by zase nemohly vzniknout planety podobné naší - absence těžkých prvků…).

Tudíž existuje "šťastný střed" mezi nebezpečnou centrální oblastí Galaxie a vnějším okrajem. Vědci tuto zónu nazvali "Galaktická obyvatelná zóna". Tato teorie byla poprvé publikována v roce 2001 a od té doby ji přijímá stále větší počet astrobiologů. Ale i tato oblast je narušena spirálními rameny, které znemožňují život (supernovy apod.). Země se tedy nachází v relativně bezpečné a nepřeplněné oblasti mezi rameny Střelce a Persea. Obýváme tedy místo v galaxii, které minimalizuje nebezpečí a poskytuje dostatek "stavebních kamenů" ke zbudování Země.

Nejúžasnějším objevem však byl (zde v článku vícekrát zdůrazňovaný) fakt, že astronomové zjistili, že obýváme v rámci obyvatelné zóny také nejlepší možné místo pro astronomický výzkum!!!! Tudíž i zde je naše umístění velmi důležité pro existenci života, ale i uskutečňování vědeckých objevů. (lokalizace mezi spirálními rameny s velmi malým množstvím prachu…tudíž není zakryta velká část oblohy k pozorování vesmíru - jasný výhled pro pozorování struktury Galaxie). pro vizualizaci jsou uvedeny modely, které pomáhají tuto skutečnost pochopit

Dokument se také zmiňuje a věnuje "jemně vyladěným" faktorům, které jsou nezbytné pro existenci fyzikálních zákonů…pokud byste vzali jedinou fyzikální konstantu, kterou byste jen nepatrně změnili, nikdy by nemohl vzniknout vesmír, zákonitosti v něm apod.

Další zajímavou myšlenkou, kterou tvrdil i Prof. Richard Carhart (jaderný fyzik, se kterým jsem měl tu čest hovořit osobně) je, že je nepředstavitelně úžasné, jak dobře všechny fyzikální, chemické a biologické zákony fungují, a nejen to, je pozoruhodné, jak jsou prosté a lze je poznat!!! V matematických rovnicích, popisující celé univerzum, vědci objevují úžasnou jednoduchost…vesmír má tedy krásnou a elegantní matematickou strukturu, a to takovou - kterou lze objevovat.

Z naturalistického hlediska byl člověk "evolucí stvořen" tak, aby byl schopen ulovit kořist, poradit si v každodenním životě, přivábit partnery…ale vědci si kladou na první pohled jasnou otázku "proč máme také schopnost poznat, např. co se děje uvnitř atomů nebo uvnitř černých děr"?...to je úplně jiná úroveň požadavků, než ta, kterou potřebujeme při "dobrém darwinovském přežií"..

ZÁVĚR

Vezměme si pravděpodobnosti samotného vzniku života. Se skřípěním zubů to prohlasme za "náhodu"……pak si prozkoumejme podmínky pro život…a dostaneme soubor optimalizujících podmínek pro životaschopnou planetu…s neskutečným dalším skřípěním zubů to ignorantsky nazvěme znovu "náhodou"…a pak si k tomuto faktu připočítejte fakt, že zde máme úžasné podmínky pro objevování a zkoumání…když se i tady najde ignorant a bude prohlašovat i toto za "náhodu", pak jej nominujme do soutěže "slepý skeptik století". Pak tomuto skeptikovi můžeme poskytnout další pravděpodobnost - a to lokalizaci naší planety v rámci naší Galaxie, která umožňuje "vidět za oponu" Galaxie…

Jinými slovy…když si vezmete veškeré tyto pravděpodobnosti a nebudete je počítat samostatně, získáte tak šílené číslo, které si ani nedokážete představit…ano - bude to nula…pravděpodobnost náhody sladění veškerých výše uvedených faktorů (a to zde nejsou ani zmíněny další - není jich málo!) není ani mizivá, ani beznadějná…je prostě absolutně nereálná a nulová…nikdo zdravého rozumu nemůže dle mého názoru říct "je to náhoda"…Kdo nás tedy vytvořil???

......................Zastavte se a uvažujte o tom!!!......................

Pokud tu nejsme náhodou, byli jsme někým stvořeni.....nestojí za to Jej hledat? A nehledá On Tebe? Není tady někde onen smysl života, který lze nalézt? Zkuse se nad tím zamyslet...třeba najdete to, co hledáte - smysl života.

Pro lepší pochopení vztahů doporučuji daný dokument /už kvůli ilustracím a názorným modelům/.



Klíčová slova: smysl života, lidská existence, zázraky života, vznik vesmíru, astrobiologie, pravděpodobnost vzniku života, pravděpodobnost existence mimozemšťanů, důkazy existence Boha
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Niko Niko | 7. prosince 2009 v 14:41 | Reagovat

Jen škoda, že nikdy se žádná pravděpodobnost nebude rovnat nule. Dokonce i naivní myšlenka věřících, že "nějáký" bůh existuje se nerovná nule.
Výsledek tvých statistických výpočtů je pouze to, že vznik života je jen sakra nepravděpodobné. Taky že jsme zatím žádné známky jiného života neobjevili.
Tak jako tak malá pravděpodobnost na vznik života NENÍ důkazem existence stvořitele. Můžeš nás nazývat ignoranty, můžeš nás nazývat skeptiky, ale důkaz o existenci stvořitele z toho nevycucáš ;-)

2 Marpefi Marpefi | 7. prosince 2009 v 16:28 | Reagovat

[1]: hodně chabý argument...víš, on to není můj výpočet, ale výpočet těch astrobiologů:) A jestli jsi správně četl, tak to je pravděpodobnost !JEN! správné skladby faktorů...

Pak tu je -pravděpodobnost vzniku života
- pravděpodobnost, že při souhře ostatních pravděpodobností jsme ještě tak "postaveni", že můžeme vše vědecky zkoumat apod...

Kopej si jak chceš, ale číslo, které bys dostal, kdybys vypočítal tuto jednotnou pravděpodobnost (že se jsme náhodou v části galaxie, která nás chrání a která umožňuje objevovat vesmír, že se sejdou ony zmíněné podmínky, že z ničeho vybublá život a informace, že tyto podmínky koexistují s podmínkami pro objevování vědy atd.)....pak získáš takové číslo, které můžeš s naprostým přehledem nulou nazvat.

Podotýkám, že drtivá většina textu je přepsána z dokumentu, takže tvá snaha shodit tento závěr tím, že jsem ji psal já neobstojí.

Doporučuji Ti nejprve shlédnout daný dokument (je možnost ti jej zaslat)..a pak můžeš přijít a znovu prohlásit "je to jen sakra nepravděpodobné"...tuto větu můžeš prohlásit možná u jen jednoho faktoru (např. ty podmínky)...ale když si uvědomíš, že se "seběhlo" tolikých "sakra nepravděpodobných" oblastí...nemůžeš toto prohlásit...

3 Marpefi Marpefi | 7. prosince 2009 v 16:42 | Reagovat

[1]:a ještě dodatek...tito vědci vznesli tento závěr...ne já. Oni sami nedokázali pochopit, jak se mohly sejít všechny tyto faktory...a to se bavíme jenom v rovině "astro"...tyto "náhody" by se daly rozšířit ještě o další, které měly údajně pomoci evoluci k našemu současnému stavu... To jejich závěr (astrobiologů, astrofyziků apod.) je, že tohle prostě nemůže být náhoda... Tak jen, abych předešel nějakému obvinění, že jsem si to vycucal z prstu ;-)

4 Niko Niko | 7. prosince 2009 v 17:52 | Reagovat

Nekopu kolem sebe. Pouze to říkám tak jak jak je. Není to důkazem existence stvořitele, ať to nazveš statistikou, výpočtem. Já vím, že tyto závěry jsou pravdivé a nehádám se o nich. Jenomže ať to bereš jakkoliv, ta šance na vznik "náhodného" života tu je(byť v sakra malém čísle) a vesmír není malý jako cvrnkací kulička. Kdybychom byly blíže středu galaxie, tak bychom o tomto nedebatovali,... vyhráli jsme v ruletě,.. a ta pravděpodobnost(výpočet- prakticky to samé, když vezmu to, že nejsme vševědoucí, narozdíl od tvého nedokazatelného boha).
Takže ještě jednou- nezpochybňuji tu studii, zpochybňuji tvojí intepretaci nenáhodného života. Neboť sám, jako hrdý zastánce boha na fórech musíš vědět, že neexistence důkazu nepotvrzuje neexistenci. 8-O

5 František František | 7. prosince 2009 v 18:29 | Reagovat

Co říkáš tomuhle výroku. Také jsem ho jen okopíroval.
Problém nastane jakmile věda nebo náboženství o sobě prohlásí,
že mají univerzální právo vyhlásit náboženské nebo vědecké dogma neomylným.
Náboženští kreacionisté nebo vědečtí materialisté jsou příkladem takového dogmatizmu.
Svou arogancí poškozují reputaci obou, vědy i náboženství.
Freeman Dyson, Physicist (Templetonova cena 2000)

6 Niko Niko | 7. prosince 2009 v 19:34 | Reagovat

František: na koho reaguješ?

7 František František | 7. prosince 2009 v 19:51 | Reagovat

Díky za otázku Niko,ale na Tebe,to nebylo.Jestli se však cítíš osloven...

8 Marpefi Marpefi | 7. prosince 2009 v 20:36 | Reagovat

[5]: zajímavá myšlenka...ona je svým způsobem pravdivá..ale podívej se na to z vyšší perspektivy...pokud jedna strana má objektivně pravdu (ať to jsou ateisté či "pánbíčkáři"), pak to není ani tak o poškozování reputace, jak hájení pravdy? Principiálně vzato samozřejmě...

9 Marpefi Marpefi | 7. prosince 2009 v 20:43 | Reagovat

[4]: víš, právěže to není ani moje interpretace...jestli jím myslíš onen závěr, že to není náhoda...znovu opakuju...tvrdili to /parafrázovaně/ oni vědci...nemluvě o tom, že mi toto samé říkal onen Prof. Carhart.

Samozřejmě se každý může přiklonit k té či oné straně...jen ti chci zdůraznit, že tato fakta jsou jen špičkou ledovce v poznání Boha...tohle je jen jeden z mnoha argumentů, které mám...mnoho jich je subjektivních, jiné objektivní...ty máš své...v žádném případě ti je neberu...

Jen prostě nemůžu souhlasit s "náhodou"...pokud ti jsou známy principy statistiky, pak víš, že pokud jeden jev nastane (šíleně děsně nepravděpodobný - ony podmnínky např.), pak pokud se vyskytne v rámci tohoto jevu další šíleně nepravděpodobný jev, pak se tento jev nepočítá samostatně...ale šíleně nepravděpodobný se počítá již z toho šíleně nepravděpodobného...a tady nikomu nepomůžou ani bilióny vesmírů...

Nevím jestli mi rozumíš, jde o složenou pravděpodobnost..."jaká je tedy pravděpodobnost, když dostaneš ten jev...a jaká je pravděpodobnost, že v rámci toho jevu nastane tento další jev a v rámci jeho zase jiný jev...a tak bych pokračoval...přičemž ty jevy jsou ohromně šíleně nepravděpodobné...pak nedostaneš výsledek "ohromně nepravděpodobné"...pokud totiž "násobíš" ohromně nepravděpodobné ohromně nepravděpodobným, pak získáš něco, co ani nebe nemůže nechat chladným a nevěřím, že jsi aspoň nezapochyboval...

10 Niko Niko | 8. prosince 2009 v 16:56 | Reagovat

Vím, že rozumím složené pravděpodobnosti tak, jak jí člověk může rozumět. Některé aspekty rovnice, jako atmosféra, voda v kapalném zkupenství, velikost Měsíce, tloušťka Zemské kůry.. jsou dost zpochybnitelné, neboť se počítá s tím, že to až živé organismy ovlivnili atmosféru do té podoby, jakou ji známe dnes. Voda se minimálně v naší Sluneční soustavě nachází na čtyřech tělesech(a to nepočítám komety, asteroidy apod.). Vsadil bych dokonce i dvacku, že kdyby Venuše nebyla tak blízko Slunce, i ona by byla zatopena vodou.
Tektonické Desky za doby dinosaurů(tedy nejspíše ještě dříve) nebyly, ale život ano.

No, hned se nám číslo trošičku zredukovalo.
Budu ochoten uznat, že jsem zapochyboval o své skálopevné víře v neexistenci boha, když ty řekneš, že jsi ani na minutku nezapochyboval že TOTO je nezpochybnitelný a jistý důkaz o existenci boha.(i když mám takový mizerný dojem, že jakožto náboženský fanatik řekneš, že jsi nezapochyboval
:-! )

11 Marpefi Marpefi | 8. prosince 2009 v 17:13 | Reagovat

[10]: zase kopeš a argumenty nikde...ty se třeba domnívej a zpochybňuj ony faktory...astrobiologové se domnívají opak ;-)

Jinak krom vody...a tebou zmíněných příkladů...nechápu co chceš redukovat? Nikdo nezpochybňuje výskyt vody i jinde...tady jde o tu souhru...mám tendenci ti položit otázku "chápeš"?, ale raději ji ani nepoložím, páč vidím, že jsi tak akorát zaslepený a "přece nebudu poslouchat fanatiky"...

Tvůj argument je chabý...zkus něco jiného...  8-)

12 Niko Niko | E-mail | 8. prosince 2009 v 19:08 | Reagovat

Takže jinak.."Odhadovaná pravděpodobnost dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně-Vědci stanovili poměrně konzervativní hodnotu 1/10 pro každý faktor, tedy 1/10 x 1/10 x 1/10 x ...." pro mnou zmiňované příklady v této rovnici by se hodilo jiné, větší číslo. Nezpochybňuji faktory, ale zpochybňuji míru ne-pravděpodobnosti těchto faktorů pro vznik života(je tu dokonce vzájemná porvázanost těchto faktorů- když je dobrá vzdálenost od hvězdy, stoupne pravděpodobnost výskytu vody- která je základem pro mikroorganismy ovlivňující atmosféru. Navíc je velikost měsíce v poměru ke vzdálenosti slunce- tzn že se přesně překrývají- zcela irelevantní, neboť se od nás Měsíc stále vzdaluje, na začátku byl prakticky stejně velký, jako CD v natažené ruce(jen na odhad).. naši potomci si této rarity nebudou až tak moc užívat.)- ale když teď nad tím přemýšlím.. můžeš mi poslat ten dokument?

A znova ti jdu zopakovat to samé, co ti tady opakuji.. NENÍ to důkazem o existenci boha. A vzhledem k tomu, že jsi neodpověděl na moji poslední odpověď minulého příspěvku.. ty to víš.. ;-)

13 Marpefi Marpefi | 8. prosince 2009 v 19:47 | Reagovat

[12]: ano souhlas...není to jasný a nesporný důkaz existence Boha...je to "jen" logický důkaz toho, že to není náhoda...

A mixováním oněch faktorů nic moc nezmůžeš...nechci tě podceňovat, ale kdyby to bylo tak snadné, jak se tady snažíš kreativně tvořit, pak by si to nemyslelo mnoho vědců z NASA apod., ne?: :-)

A navíc to, že se měsíc pohybuje pryč, ale zrovna v době, kdy je věda schopna to podchytit je v této poloze, která umožňuje zkoumat...tam já vidím akorát tak další nepravděpodobnost...

Ale opravdu se tu nemíním hádat...pokud budeš mít zájem, je možné ti to zaslat...Hledal jsem, jestli to není někde online, ale nenašel jsem, takže mi pošli maila a tam mi pošli adresu...napíšu jednomu člověku, který posílá nějaké materiály zdarma (včetně tohoto DVD)-tohle mám od něj..

Jinak to je třeba tady přes torrent, kdybys po tom prahnul rychle...pak stačí zadat do googlu "jedinečná planeta, torrent".

Po shlédnutí můžeme debatovat dále...zatím se měj

14 František František | 8. prosince 2009 v 21:46 | Reagovat

Ahoj Marpefi!
Prosím Tě,mám jednu technickou poznámku...
Až budeš mít čas, mohl by jsi mi vysvětlit jak spolu korespondují úvahy na téhle stránce - se stránkou „Fenomén UFO“, umístěnou rovněž na tvém webu. Neprotiřečí si to?

15 Marpefi Marpefi | 8. prosince 2009 v 22:21 | Reagovat

[14]: zdravím,

vůbec si to neprotiřečí. Stejně tak bych tu mohl dát fenomén atheismus, fenomén budhismu, fenomén manipulací...atd...

Rozumíš mi?..ale je pravda, že jsem to tam dal někdy ze začátku a už nemám ani chuť se tím zabývat...tudíž to možná stáhnu, pokud k tomu nebudu vytvářet žádné protiargumenty...či zamyšlení. Dík za postřeh

16 František František | 9. prosince 2009 v 20:17 | Reagovat

Zdravím Tě Marpefi-Ahoj!
Co si myslíš, že by se stalo, pokud by hypoteticky - na chvíli to připusť, věda prokázala, že vesmír se vším všudy musí být starý řekněme 50 000 let? Já a mě podobní, kteří jsme právě uvěřili doslovně v kreaci, máme rázem po víře. Nebo to budeme řešit po vzoru jehovistů stálým přesouváním konce světa na jiné datum? Nemyslíš, že víra postavená na doslovné kreaci není domem stojícím na písku…? Díky předem za odpověď!

17 Marpefi Marpefi | 9. prosince 2009 v 20:47 | Reagovat

[16]: zdravím, jenže tohle věda nikdy neřekne:)

Víra postavená na kreaci stojí na Bibli...teď je otázka, na čem pro tebe stojí ona Bible...jestli na písku či skále ;-)

18 František František | 9. prosince 2009 v 21:18 | Reagovat

Ahoj Marpefi!
Nejsem si tak jistý jako Ty v tom, co věda řekne a co ne. Pokud připustím, že bible je nad kreaci, tak jak by to mělo být, tak mohu tvrdit, že svět je starý zhruba týden, protože tisíc let je jako rok a tak nějak. Přesně to neznám, ale mám kámoše, který by mi to v bibli našel, jestli chceš. Rozumíš,co chci tou relativitou času říct, že? Když i bible připouští takovou relativitu času, tak stavět na tom své přesvědčení mi připadá moc adrenalinové.Jsi taky ve skautu?Kámoš mě říkal ať tam vstoupím…já,ale ještě pořád váhám. :-|

19 Marpefi Marpefi | 9. prosince 2009 v 21:22 | Reagovat

[18]: ale já netvrdím, že je stará přesně tolik a tolik let:)... Pokud totiž je Bible pravdivá, pak jde skutečně o relativitu času...(říkal mi o tom i onen Prof. Carhart - teoretický fyzik) jde o to, že jsou i hypotézy, že se čas zpomaluje (dle měření z minulosti apod.). Tím pádem směrem k roku 6000 př.n.l by byla rychlost světla blízká nekonečnu....což by šlo o onu relativitu..že den je sice jeden den, ale s jinou časovou stupnicí.

Ve skautu určitě nejsem:)

20 František František | 9. prosince 2009 v 22:01 | Reagovat

Zdravím Marpefi!
Já vím, že za to nemůžeš Ty, ale jak to tady různě čtu, tak k tomu, aby teorie kreace byla přijatelná, je zapotřebí skoro stejného množství různých hypotéz, jako by bylo nutné množství náhod k samovolnému vzniku světa.. No, trochu možná přeháním, ale něco na tom je, ne? Jo a s tím skautem, to já když jsem moc napnutý, tak se vždy snažím situaci nějak odlehčit,ale do toho skautu raději nevstoupím!Co říkáš na počasí — špatný,co?  
  :-|

21 Marpefi Marpefi | 10. prosince 2009 v 8:29 | Reagovat

[20]: Také zdravím,

množství hypotéz...víš, ono to není množství hypotéz...ale jen jedna hypotéza - Bůh... Počasí je počasí:) pořád nemůže být hezky

22 Kramar Kramar | 10. prosince 2009 v 14:00 | Reagovat

Bůh není hypotéza, Bůh je dogma protože neobsahuje a nepřipouští žádnou jinou možnost než sebe sama (ani Ašeru...). Kdežto když zítra začnou kupříkladu žížaly levitovat, věda se podiví, ale pak s pokrčením ramen přepracuje vzorečky pro gravitaci, akci a reakci a pojede dál novým realitě odpovídajícím směrem. To jen tak na okraj jaký je rozdíl mezi vírou a vědou.
Co se tu krom jiného snažil říci Niko: příroda se neřídí pouhou pravděpodobností. Od svého fyzikálního počátku je spoutána neskutečným množstvím vazeb a pravidel, z nichž současné věda objevila (odvažuji se tvrdit) jen špičku ledovce. Být všechno jen a pouze náhoda jak se to kreacionisti pořád snaží namlouvat, neexistoval by kupříkladu žádný křemen, protože bez vzájemných fyzikálních vazeb by nevznikl SiO2, ale buďto náhodně jen směs Si + O, anebo náhodně všechno možné, třeba SiO8 nebo SiXe33 :-))). Když vezmu periodickou tabulku a udělám STATISTICKÝ počet možných variant sloučenin, vesmír mi pro ně bude těsný. Ale vezmu-li v úvahu valence a jiné věci, najednou se to začne dramaticky redukovat, zanikne 99,9999...% nereálných molekul, vyčlení se inertní plyny atd atd... Jojo, a pak věřte statistice, aneb výpočtům pravdivým nejvýše tak, jak pravdivá jsou vstupní data...
Chování hmoty a energie není statistická ruleta, což je myšlenka kterou někteří lidé očividně stále nedokáží pochopit. Já osobně si myslím že autoři uvedených výzkumů tenhle fakt (vyplývající snad i z obyčejného středoškolského studia) dobře vědí, ale chovají se tak jako všichni podobní - zviditelňují se aby z toho něco měli.
Abych dodržel odlehčení... skautské Buď připraven se dá interpretovat i ve formě Kdo je připraven, není překvapen :-)

23 Marpefi Marpefi | 10. prosince 2009 v 22:26 | Reagovat

[22]:: omlouvám se, ale zase plky plk a nikde nic...v žádném případě Vás nechci nijak shazovat ani podceňovat, ale máte vzdělání astrofyzika? Astrobiologa? Jaderného fyzika? atd.., že se zlehčováním snažíte snížit jejich práci? Zkuste něco lepšího ;-)

Mimochodem, většina těchto zjištění je široce přijímána celou vědeckou obcí, ne jen vědci z videa...podobné argumenty jsem slyšel i od jiných vědců...

Navíc takový detail, který byste si měl uvědomit do života, pokud budete někdy naznačovat, že vědec nezná lásku SŠ, pak je logické si uvědomit, že pokud tomu tak je, pak by jeho práci okamžitě okolí smetlo ze stolu...jistě totiž víte, že vědecké argumenty se podrobují kritice a pokud se jedná navíc o takto "citlivé" téma, ateističtí vědci si v duchu (někteří) nepřejí nic jiného, než "dát věřícím na frak"....to jen téma k zamyšlení ;-)

24 Kramar Kramar | 11. prosince 2009 v 9:29 | Reagovat

Plky... jasně. Takže Bůh podle vás není dogma a prvky se podle vás jistě slučují podle pravidla pravděpodobnosti. No tak jo, to mi už docela stačí.  :-D

25 Marpefi Marpefi | 11. prosince 2009 v 9:51 | Reagovat

[24]: Bůh je dogma, stejně tak jako Vaše evoluce, neníliž pravda? Na tom nevím co chcete věřit.

Pravidla pravděpodobnosti aj. neřeším já, ale vědci, takže plavete, plavete a už tonete...

Neberte to zle, ani osobně, ale skutečně neuvádíte žádný argument, který lze nazvat argumentem..jen lichotíte svým uším(očím), že umíte někoho spařit, já v tom však vidím chytání se stébla.

Pakliže jste skutečně přesvědčen, že vědci nemají pravdu, argumentujte věcně...a neodbíhejte od tématu tam, kde se cítíte mít silnější "půdu pod nohama".

Bůh je dogma pro ty, kteří procitli. Není to vlastně dogma, ale reálná věc...ale samozřejmě stejně tak, jako pro ateisty evoluce, že? ;-)

26 hugo hugo | 11. prosince 2009 v 12:04 | Reagovat

K omylům dochází jak ve víře,tak i ve vědě. V tom jsou si věda s vírou rovné.
Rozdíl mezi vědou a vírou vidím v tom, že víra se nikdy nemůže opírat o důkaz, protože by přestala vírou být. Věda by se nikdy neměla opírat o víru, ale vzhledem k tomu, že některé skutečnosti dovede člověk vědec odkrývat pouze postupně, s časovou prodlevou, nastávají situace, které i věda dovede překlenout, pokud vůbec, pouze vírou. Pomáhá si při tom předpokládáním, postaveným na pravděpodobnosti apod. Věda se podle mého mínění bude s vírou v některých otázkách stále více sbližovat a v jiných se budou naštěstí vzdalovat. Pokud by věda někdy umožnila člověku být v moudrosti a znalostech roven Bohu, stali by se z „Adama“ a Boha kolegové a to podle mého pojetí víry není možné. Tak oč zde na těchto stránkách jde? Víra se dá šířit poselstvím Lásky, ne dupáním nožičkou, nebo dětským křikem před výlohou prodejny hraček. Na druhou stranu připouštím, že jestli jsi hledal zábavu na celý život, asi jsi ji našel.

27 Marpefi Marpefi | 11. prosince 2009 v 14:20 | Reagovat

[26]: zdravím,

docela hezky napsané a s mnohým souhlasím. Jen bych se zastavil u evoluční víry (ehm. teorie). Tam se věří v mnoho věcí...

Ale souhlasím s tím, že naprosto nesporný důkaz pro existenci Boha nebude...i kdyby se sám zjevil, tak by všichni začali s holografama, davovou histerií apod...chápeš, co tím chci říct?

Navíc jej jde dokázat dost dobře...a to nepřímo...stačí si dát do souvislosti důkazy, které na něj ukazují, ale to je na celý filozofický článek...

A o co se tady snažím? Dát argumenty i z druhé strany...ať si každý sám spočítá 1 a 1..., ale co musím nesporně souhlasit je to, že by to lidé měli dokazovat (jak říkáš) poselstvím lásky...

28 Dotaz Dotaz | 11. prosince 2009 v 16:09 | Reagovat

[26]:Navíc jej jde dokázat dost dobře...a to nepřímo...stačí si dát do souvislosti důkazy, které na něj ukazují, ale to je na celý filozofický článek...Ahoj, nestačila by jako důkaz Boha skutečnost, že existuje krása? Vždyť vesmír vznikly bez Tvůrce by ji klidně mohl postrádat.

29 Marpefi Marpefi | 11. prosince 2009 v 18:50 | Reagovat

[28]: čauko, krása, harmonie, láska...tohle vše lze tak pojmout, ale jako argument pro skeptika rozhodně nestačí:)

30 Dotaz Dotaz | 12. prosince 2009 v 22:19 | Reagovat

Ahoj, tak nevím. jestli máš pravdu a krása je také málo tak když nezaberou ty tvé argumenty, tak snad zbývají jen prachy. Ale to ti opravdu pomoci nemůžu.Řeknu ti, že takové skeptiky nám byl čert dlužen. Možná se ale ještě vrátím, jdu do žita. Pro flintu. Tak hlavu vzhůru a vydrž! :-D

31 Marpefi Marpefi | 13. prosince 2009 v 10:49 | Reagovat

[30]: čauko, nepochopil jsi mě. Pro mě krása jeden z argumentů je, myslel jsem to na skeptiky. Ze svých zkušeností vím, že je nepřesvědčí (ty nejzarytější)ani Boží zjevení...i na tom by hledali halucinace apod...

32 Dotaz Dotaz | 15. prosince 2009 v 17:03 | Reagovat

Ale pochopil jsem tě. Jen jsem se vyjádřil asi v přílišné zkratce. Myslel jsem, že když ti "protiví" skeptici neslyší na tebou zdůrazňovanou kreaci a nevezmou ani mnou propagovanou krásu, tak by snad českým folklorním způsobem mohli slyšet snad jedině na úplatu.Ale já pocházím z chudých poměrů, tak jsem se z podílů na finančním pokusu (také česky), chtěl vyvléct. Snad se mi to povedlo. Jinak vyhlašuji budíček! Tady snad všichni chrápou!Tak zatím ahoj a nic ve zlem, Františkovi a dalším jsi také trochu vtipkování odpustil. :-D

33 Lukas Lukas | E-mail | 15. prosince 2009 v 20:01 | Reagovat

Koukam ze si z toho tvyho objevu programu v telce udelal docela slusnou vasnivou debatu. A beze sporu si z toho vseho vzruseni a tajemna nad nasi existenci drandis kladu. Ale selskym rozumem kdyz muze existovat neco jako nekonecno v case a prostoru, proc by tu nemohli byt i 0.000000000000000001 a vic pravdepodobnosti nahody? Klidne mi napis, dik..

34 Marpefi Marpefi | 15. prosince 2009 v 22:11 | Reagovat

[32]: klidně vtipkuj:) Nejsem proti

35 Marpefi Marpefi | 15. prosince 2009 v 22:15 | Reagovat

[33]: Zdravím,

víš, kdybys znal okolnosti, tak je ti jasné, že tato pravděpodobnost není 0.000000000000000000001, ale těch nul by jsi tam musel přidat tisíce..neli miliony (střílím, ale ta pravděpodobnost shody faktorů z různých oblastí je šílená)! Nemluvě o dalších indiciích, které pro Boha svědčí...tady se bavíme "jen" o "hloupých" pravděpodobnostech vzniku...nikde už se nebavíme o zázracích, zkušenostech lidí, Bibli atd atd atd...

Tudíž si věř čemu chceš...tady máš "jen" prezentovaný názor astrobiologů. Navíc nekonečnost vesmíru je jen teorie...

36 Dotaz Dotaz | 16. prosince 2009 v 13:08 | Reagovat

[33]:Také by jsem si chtěl rozšířit obzor ohledně nekonečna v čase a prostoru jako máš ty. Zkouším všechny tebou doporučené postupy a pořád nic. Vidím to u tebe skoro na "Nobelovku". Ideu máš, tak už ti zbývá jen to obhájit a jsi za vodou.Když se tady zviditelní  někdo, kdo má věc promyšlenou jako třeba ty, tak je to radost.

37 Georg Georg | 16. prosince 2009 v 20:20 | Reagovat

Možná by stálo za zamyšlení, že ať už ve jménu víry nebo vědy docházelo a stále dochází k velice účinné regulaci populace. Za každou válkou stojí určitá (někdy neurčitá ba i skrytá)elita, která má velice blízko k božství a velmi zhusta využívá vědecké objevy. Co víme o Bohu? Domnívám se že zrovna tolik, kolik věda o okolním světě(určit míru mezi poznaným, nepoznaným a nepoznatelným/co není v silách ani možnostech člověka/nechám na vašem uvážení. Pokud vyjdeme z předpokladu, že veškeré naše uvažování vychází z řeči, ze slov(přemýšlíme prostřednictvím slov která jsme slyšeli a naučili se) můžeme připustit, že je naše uvažování velmi(nebo úplně) ovlivněno okolím. Z tohoto je patrné, že jedinec jako takový neexistuje, je zde pouze kolektivní vědomí, které určuje jakým směrem se bude určitá komunita(náboženská, vědecká apod.) ubírat.

38 Dotaz Dotaz | 17. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

Je možné připustit, že u některých lidí jsou opravdu jejich myšlenky jen nahodilé seskupená slova. Jiní lidé pak seskupují slova právě za cílem vyjádření svých myšlenek. Například já se cítím být jedincem a na to, že neexistuji jsi mě upozornil až teprve ty. Od teď odmítám platit daně, nechám to na kolektivním vědomí! Dík za upozornění. Nebo jsem něco nepochopil? 8-)  :-?

39 Katka Katka | 23. prosince 2009 v 1:55 | Reagovat

Tady je vidět, že jde pouze o to, jak daný člověk vnímá svůj život. Spousta ateistů se upíná na materiální věci, ale k čemu jim jsou, že na chvíli zaplácnou tu prázdnotu v sobě?...dohady o evoluci...k čemu, je to jen teorie!!!
Náboženští fanatici zase mnohokrát postrádají pravý smysl víry. Ano samozřejmě jsou fanatici a fanatici. Člověk nedělá nic jiného, než že neustále naslochá druhám (média) a kolikrát i slepě věří. Nač se dohadovat o možnostech pravděpodobnosti...ať budete počítat sebelíp, nikdy to nebude správně...nikdo u toho nebyl, nikdo nemůže říct, že to tak skutečně je.
Já osobně jsem věřící a nedělá mi problém to přiznat.Jsou lidí, kteří věří hlavně v sebe, možná to není špatné pro jejich práci, pro jejich postavení, ale co z toho života mají? Znám spoustu takových lidí, ale když se jim nedaří v práci nebo v osobním životě, jsou sami! Protože nemají, nebo nechtějí věřit. Víru nikomu nenutím, k tomu dojde každý sám. Budu se asi opakovat, ale kde zůstal zatvrdilý ateista, když se blíží konec jeho života? O to víc, když se stane něco závažného. Najednou se obrací k Bohu o pomoc...jak je to možné? Že by přece jen víra??? ;-)

40 Marpefi Marpefi | 23. prosince 2009 v 10:01 | Reagovat

[39]: zdravím Káťo, vesměs souhlasím...ale jen bych dodal, že ty pravděpodobnosti byly určeny především pro ony ateisty, které jim (pokud nad tím budou opravdu uvažovat) MUSÍ vzít vítr z plachet ateismu...

U věřících to nemá moc smysl řešit..ale naprosto souhlasím, že se k tomu musí každý dopracovat po svém.

A ještě bych dodal, že když je někomu ouvej, tak se (aniž by to samozřejmě prezentoval navenek) obrací k Bohu velmi často...ale bolístko pomine a zase na něj kašlou (přece nebudu věřit v někoho, koho nikdo neviděl, že?:)

Takže asi tak...Mějse a hezké svátky

41 Vratislav Boch Vratislav Boch | E-mail | 5. dubna 2010 v 1:15 | Reagovat

Ovšem je tu také možnost že stále znovu a znovu dokola vzniká a zaniká vesmír jako takový. A pokud zanikne a znovu vznikne vesmír nekonečně krát tak jakákoliv nepatrná pravděpodobnost se rovná jistotě. Takže z toho logicky vyplývá že existence života vzniklého náhodou je statistická nutnost. Dokonce pokud přijmeme existenci cyklického vesmíru je zcela jisté že vše do posledního elektronu se bude někdy v budoucnu opakovat přesně stejně. Stejně tak je ovšem možné že při každém cyklu vznikne naprosto to samé a vesmír a vše co se v něm stane je vždy stejný.

42 Marpefi Marpefi | 5. dubna 2010 v 13:46 | Reagovat

[41]: Zdravím Vás,
ano, toto je docela rozšířený názor. Nicméně je naprosto neuchopitelný a neověřitelný. V podstatě se však vědci shodují, že měl vesmír počátek, tudíž to tuto hypotézu spíše zavrhuje. Ale záleží na tom, čemu chcete věřit...něčemu, co je naprosto neuchopitelné, nebo Bohu, kterého člověk může poznat...

Mějte hezký den. MPF

43 Velbloud Velbloud | 8. dubna 2010 v 16:41 | Reagovat

[41]: "...při každém cyklu vznikne naprosto to samé a vesmír a vše co se v něm stane je vždy stejný." Nedovedu si představit provinění, chcete-li hřích, pro který by byl váš scénář adekvátním trestem. Opravdu příšerná představa a mohu vás ujistit, že pokud by tohle byla jediná možná víra, které by člověk byl schopen, usiloval by jsem o členství v jakémkoliv bratrstvu ateistů.

44 zarathutra zarathutra | E-mail | 29. července 2010 v 19:11 | Reagovat

Myslím, že tento článek spíše podporuje názor opačný, než je v nadpisu - píšete, že je ve vesmíru miliarda trilionů hvězdných systémů. A šance na vhodné podmínky jsou podle vás 10 na -15... to znamená, že je ve vesmíru 100 miliard planet, kde jsou podmínky pro život. Myslím, že pravděpodobnost vzniku života (pokud to nebyl božský zásah) je více než jedna ku stu miliardám.

45 Ing. Marpefi Ing. Marpefi | 29. července 2010 v 20:24 | Reagovat

[44]: Zdravím Vás,

díky za názor...samozřejmě se tak možná může jevit, ale pokud si dobře pamatuju na ten článek, tak tam je uvedeno, že existuje nespočet navzájem propletených faktorů, jejichž pravděpodobnosti (pravděpodobnost, že se střetne tolik nepravděpodobností zároveň v provázaném vztahu) jsou tak šílené, že to prostě náhoda nebude...navíc samotný fakt těch x faktorů, které napomáhají vědeckému bádání (a to nemluvě o "pouhých" faktorech pro vznik života) je docela jasný důkaz toho, že to náhoda nebude...

Mějte se

46 zarathutra zarathutra | E-mail | 29. července 2010 v 21:09 | Reagovat

Podle mého názoru není nic náhoda. Podle mého názru platí pravidla příčiny a následku, pokud vyjmeme boží zásahy. Otázka je spíš, jestli byly někým úmyslně nastaveny podmínky pro život nebo ne. A to, že jsou tu některé podmínky dobré pro vědecká zkoumání podle mne nic neznamená - je určitě spousta dalších podmínek, které zase nemáme.

Přeji pěkný den.

47 Ing. Marpefi Ing. Marpefi | 30. července 2010 v 10:11 | Reagovat

[46]: zajímavá myšlenka. A souhlasím...příčina musí mít následek...ale teď mi ukažte tu příčinu?:) a dostaneme se tam, kde jsme byli na začátku.

Nesouhlasím však s tím, že podmínky pro vědecké bádání jsou irelevantní...jsou extrémně významné...např. naprosto přesná poloha/vzdálenost měsíce, který se oddaluje...zrovna v naší době je tam, kde umožňuje bádání (a za pár desítek let již nebude)...vemte si evoluční časovou osu stovek milionů let...a zrovna v naší době, kdy se věda rozjížděla, tak se poloha "nastavila" tak, abychom mohli bádat...není to podezřelé? A to je jenom jeden aspekt...je hromady dalších...

Tudíž se domnívám, že tuto problematiku nelze jenom tak smést ze stolu...Ale uznávám, že toho v článku moc není rozepsáno, takže to možná budí právě tento dojem...doporučuji originální dokument, kde vědci z Nasa uvádějí i konkrétní publikace na toto téma (vědeckého rozmachu a naší polohy atd.)

Hezký den.

48 návštěvník návštěvník | Web | 10. prosince 2010 v 12:03 | Reagovat

Ona "náhoda" naší Země je vysoce pravděpodobná, když jsou ve vesmíru triliony hvězd. Matematika asi nebyla vaším přítelem, co?

49 Marpefi Marpefi | 11. prosince 2010 v 17:10 | Reagovat

[48]: :-D

Matematika sice můj přítel není, ale na VŠ jsem se s ní musel stejně poprat...a hola..úspěšně:)

Jinak se snažíte napadat mě, ale asi si neuvědomujete, že já velká část článku je parafráze a citace vědců z NASA:)

Mějte se

50 Zemi podobných planet je patrně mnohem více, než se čekalo Zemi podobných planet je patrně mnohem více, než se čekalo | E-mail | Web | 9. ledna 2011 v 11:19 | Reagovat

S tímto tvrzením přicházejí američtí astronomové Andrew Howard a Geoffrey Marcy z univerzity v Berkeley. Prozkoumali 166 hvězd, které se nalézají blízko naší sluneční soustavy a podobají se našemu Slunci. Byli velmi překvapeni svými výsledky, které ukazují, že Zemi podobných planet je patrně obrovské množství. Američtí astronomové tyto hvězdy pozorovali Keckovým dalekohledem, který je největším teleskopem na světě po dobu posledních pěti. Ze 166 hvězd, které zkoumali 22 obíhaly planety a to asi 33 planet. To hlavní co se prokázalo je to, že s klesající hmotností planet obíhající hvězdy, se jejich procentuální zastoupení zvyšuje, dosud se předpokládalo, že je tomu naopak a proto byly odhady o počtu planet podobných Zemi doslova obráceny naruby. Planet, které jsou menší než Neptun by mělo být tedy více než plynných obrů, což se doteď nevědělo. Nic není samozřejmě stoprocentní, ale získaná data tomu napovídají. Pokud to tedy převedeme na procenta, znamenalo by to, že 23% Slunci podobných hvězd obíhají Zemi podobné planety. To by při miliardových počtech hvězd znamenalo prakticky miliardová množství Zemi podobných planet a to jenom v naší galaxii! Je však nutné stále počítat s tím, že i když vědecky podložený, stále je to jenom odhad a skutečná měření teprve přijdou.

zdroj: http://www.ufo-novinky.cz/?p=355

51 Hannelin Hannelin | E-mail | 22. ledna 2011 v 9:00 | Reagovat

Jsem nadšená z článku i z této diskuse. Teorie "Ztvořitele" je mi blízká z knih mého oblíbeného autora, Zecharia Sitchin a jeho knihy jsou stejně fascinující.
Otázkou pro mne je kdo nebo co nazýváno jest "BOHEM" ?
Nezbývá než poděkovat :-)

52 Marpefi Marpefi | 22. ledna 2011 v 9:27 | Reagovat

[51]: Zdravím Tě Hannelin,

otázku "kdo je Bůh" Ti sice můžu zodpovědět - a na blogu Jej obhajuji, ale dojít k tomu poznání musíš s Jeho pomocí stejně sama:)

Přeji Ti tedy, abys hledala s upřímným a otevřeným srdcem - pak se Ti dá jistě poznat, jak sám zaslíbil:)

Měj se

Marpefi

53 Cháďa Cháďa | 6. června 2011 v 14:22 | Reagovat

Ahoj,

zajímavá diskuze.
Podle mě lze vždycky, pokud se budeme usilovně snažit, nalézt zajímavé argumenty pro i proti názoru, o který se přeme. Je to věc rétoriky, přesvědčování, manipulace...

Myslím si, že víra je základem všeho. Teď nemyslím v žádném případě jen víru v boha. I ateista, stavící svůj život na vědě, v ni musí věřit.
Proč se ale snažit obhájit víru? Buď v danou hypotézu věřím či nikoliv. Věřící i nevěřící jedinec má zkušenosti a ví, zda jeho víra v 'cokoliv' funguje či ne.

Zajímalo by mě, jakým způsobem by člověk, který vyrostl na pustém ostrově, poznal křesťanského boha. Veškeré souvislosti a znalosti o bohu a křesťanské víře jsou převedeny na slova a rozhlašovány světu. Jakou tedy má šanci člověk, ke kterému tyto informace nedojdou? Osvítí ho něco a udělá si o bohu svůj obrázek? Nebude mít ale ani potuchy o nějakém Ježíši.
Vidím zde spor v tom, že by křesťanství bylo to jediné správné náboženství. Může mít člověk svoji odlišnou představu o tomtéž bohu? Mě přijde logické, že ano. Nebo je zaručeno, že má k Bibli a k písmu v ní přístup úplně každý?

54 Marpefi Marpefi | E-mail | Web | 6. června 2011 v 15:14 | Reagovat

[53]: Ahoj Cháďo,

díky za příspěvek. Máš pravdu v tom, že každý musí něčemu věřit...vždyť i ateismus je pouze vírou, ač se tomu často ateisté brání.

Otázkou je, zda-li existuje nějaký objektivní a pravý Bůh? O to tu běží. A já věřím, že ano.

Vaši otázku o pustém ostrově zodpovím asi takto:

V Bibli je naznačeno, že lidé "bez zákona" (tedy kteří neznají požadavky Boží) mají svědomí, které je jednou usvědčuje a jindy utvrzuje v dobrém jednání....jejich svědomí je jim tedy zákonem.

Dalším rozměrem je to (a misionáři to často dosvědčují), že např. v pronásledovaných islámských zemích se dějí častěji zázraky. Co příběhů je o tom, že lidé chtěli upřímně poznat Boha ale byli "izolováni" od jakéhokoliv vlivu křesťanstva...tito lidé však mají často sny, kdy se jim ukáže Ježíš, anděl apod. a řekne jim evangelium, nebo třeba dá adresu, kde najdou nějakého křesťana..

Nevím tedy přesně, jak to je s izolovanými národy...nicméně výše uvedené příklady ukazují, že to ani v nejmenším nemusí být překážkou víry křesťana..

Mějte se hezky.

Marpefi

55 Velbloud Velbloud | 7. června 2011 v 21:12 | Reagovat

[53]:"...Zajímalo by mě, jakým způsobem by člověk, který vyrostl na pustém ostrově, poznal křesťanského boha..."
Pokud by takový člověk nalezl Boha a věřím tomu že by se to stalo, pak by ten jeho Bůh měl velmi podobné vlastnosti, jako má Bůh křesťanů. Pokud by toho člověka Bůh chodil strašit, už by to nedělal přímo tento Bůh, ale jeho křesťanský protipól, tedy satan. Stupeň poznání křesťanského Boha nebo lépe řečeno, Boha, kterému věří lide hlásící se ke křesťanství, je dan intenzitou hledání onoho pomyslného člověka. To platí i mimo opuštěné ostrovy :-D

56 Jerry Jerry | 5. prosince 2012 v 18:08 | Reagovat

Opravdu se tu jedná jen o fanatický náboženský blábol. Proč by měl život existovat v takové formě jako jsme my? Naopak. Existují předpoklady, že jenom v naší galaxii může být 10000 planet, na kterých se může vyskytovat nějaká forma života. O dalších miliardách galaxií nemluvě. Na 99,9 procent existují další inteligentní bytosti a na 99,9 procent neexistuje Bůh.

57 Marpefi Marpefi | 6. prosince 2012 v 21:30 | Reagovat

[56]: Zdravím Tě, Jerry,

děkuji za Tvůj názor. Dovolím si se k němu vyjádřit...

Zajímalo by mě, kde jsi přišel na oněch 99,9 % u obou tvrzení...jak dlouho jsi studoval a hledal Boha, abys takhle suverénně vznášel tato čísla?

A naopak...jak dlouho jsi studoval astrobiologi a jiné vědy k tomu, abys tvrdil, že na 99,9% někde existuje jinde život?

Nemohl by se najít někdo, kdo by tvrdil, že Tvé tvrzení je "jen fanatický ateistický blábol"?

Zkus nad tím chvíli přemýšlet. To, co tvrdíš, není v ničem odlišné od mé víry v to, že existuje Bůh...Tvé přesvědčení pramení možná z ještě silnější VÍRY a nepodloženého přesvědčení než protistrany, na kterou útočíš...

Díky za podnětnou diskuzi a přeji hezký den.

S pozdravem

Petr

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama