Vyučování evoluce v evropských školách - prof. Maciej Giertych

14. ledna 2010 v 18:41 | Marpefi |  Věda a Bůh

O evoluci v Evropském parlamentu

Dne 11. října 2006 jsem v Evropském parlamentu zorganizoval slyšení o výuce evoluční teorie v evropských školách. Pozval jsem tři přednášející a převzal roli moderátora. V přednáškovém sále byl přítomný značný počet novinářů, europoslanců a asistentů. Byl zajištěn simultánní překlad do angličtiny, francouzštiny, němčiny a polštiny.

Začal jsem vysvětlením, že v době, kdy jsem chodil do školy, nás učili evoluční nauku jako biologickou skutečnost vědecky dokázanou paleontologickými výzkumy. Mé další vzdělání (akademický titul v oboru lesnictví, specializace na fyziologii a genetiku rostlin) a vědecká kariéra neměly k evoluci žádný vztah. Po určitou dobu jsem přednášel populační genetiku pro studenty biologie. Jednoho dne jsem se z učebnic mých dětí dozvěděl, že se důraz při výuce evoluce přesunul z paleontologie do oblasti populační genetiky, mého oboru. Musel jsem protestovat. Argument, že vznik plemen je příkladem malého kroku ve vývoji, je nepravdivý, protože při vytváření plemen dochází ke snížení genetické informace, zatímco evoluční teorie vyžaduje její nárůst. Ověřil jsem si, že stejné "důkazy pro evoluci" se vyučují ve všech evropských školách, nejen v osnovách polských škol inspirovaných marxismem. Začal jsem zjišťovat, co se stalo s argumenty pro evoluční teorii, kterými jsem byl krmen na střední škole (v Anglii). Brzy mi bylo jasné, že existuje mnoho vědeckých námitek vůči této teorii a že si tyto námitky zaslouží větší publicitu. Právě proto jsem k tomuto tématu zorganizoval zmíněné slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu.

Nejprve jsem dal prostor německému paleontologovi Dr. Hans Zillmerovi, kterého jsem se zeptal, co se stalo s paleontologickými důkazy pro evoluční teorii. Dr. Hans Zillmer, autor řady knih o evoluci vydaných v Německu, v Polsku i v České republice (např. Darwinův omyl - Lidé a dinosauři žili ve stejné době, Knižní klub, 2008, Podvod století, Knižní klub, 2006, Kolumbus přišel jako poslední, Knižní klub, 2005), se zúčastnil mnoha vykopávek v různých částech světa. Představil dobře doložené informace o nových objevech, které ukazují na existenci dinosaurů a lidí ve stejné době, hovořil o společném výskytu fosilních pozůstatků organismů údajně patřících k velmi vzdáleným geologickým obdobím a o existenci zcela nezměněných organismů napříč mnoha vrstvami, které údajně představují ohromnou časovou škálu mnoha set milionů let. Ukázal také fotografie dnes žijících lidí s lebkami velmi podobnými lebkám Neandrtálců a fotografie dnes žijících opic s lebkami podobnými zkamenělinám Australopiteků. Neexistuje tedy žádná posloupnost od opic k člověku, ale bohatá variace žijících lidí a opic i jejich fosílií. Přednáška byla ukončena zpochybněním současného učení o datování stratigrafického sloupce.

Jako dalšího řečníka jsem pozval inženýra pařížské École Polytechnique, Guy Berthaulta, který se věnuje sedimentologii a hydraulice. Představil výsledky svého výzkumu o formování usazených hornin. Uvedl, že když smícháme rtuť, vodu a olej, můžeme pozorovat vznik oddělených vrstev ne proto, že rtuť je stará a olej mladý, nýbrž jednoduše proto, že se tyto složky liší ve své specifické hmotnosti. Totéž platí i v případě usazených hornin. Sedimenty nepadají z nebe. Nejprve nastává eroze, potom přenos a nakonec usazování - sedimentace. Během přenosu se částice otírají o sebe a dochází k jejich uspořádání v závislosti na jejich specifické hmotnosti, velikosti a tvaru. Za jejich přenosem stojí nejčastěji voda, ale může to být i vítr nebo sesuv půdy. Guy Berthault sledoval tyto jevy za skleněnými tabulemi v obří hydraulické laboratoři, kde byl zkoumán přenos směsi různých materiálů vodou. Při svém pozorování zjistil, že k vytváření vrstev dochází současně. Svůj hlavní výzkum prováděl v Colorado State University ve spolupráci s prof. Pierre Y. Julianem. V současné době spolupracuje s geology Ruské Akademie věd v Petrohradu, kde v laboratorních podmínkách probíhají simulace vedoucí k vytvoření konkrétních sekvencí vrstev reprodukujících stratigrafické formace, o kterých je známo, že existují v přírodě. Výzkum Guy Berthaulta vede k závěru, že celkový systém datování v geologii je zastaralý. Zpochybnil celý stratigrafický sloupec. To, co je třeba, aby vznikly vrstvy, je spousta vody nesoucí erodovaný materiál. Miliony let nejsou třeba. Pro vysvětlení vzniku všech formací postačí minuty, hodiny nebo dny. Samozřejmě, bez milionů let není možná evoluce.

Třetím řečníkem byl prof. Joseph Mastropaolo, který pracuje na Kalifornské státní univerzitě a jehož oborem je fyziologie člověka. Navrhl, aby se ve školách vyučovala spíše devoluce než evoluce. Existenci devoluce lze totiž prokázat experimentálně. Svět vyhořívá vydáváním energie. Informační zdroje v biosféře klesají. Vymírání druhů je snadno pozorovatelný fakt, vývoj nových druhů však nebyl pozorován vůbec. Genetická zátěž, tedy počet genetických vad v populaci, celosvětově narůstá. Profesor představil děsivé údaje o exponenciálním nárůstu genetických vad v lidské populaci, které ohrožují samotnou existenci člověka. Proces v opačném směru než evoluce je prokazatelný, pro evoluci však nemáme žádné vědecké důkazy. Zmínil také různé mechanismy, kterými jsou v přírodě korigovány chyby, jako například léčení, regenerace ztracených tkání nebo orgánů, imunitní odolnost vůči parazitům, odstraňování cizích tělísek cystami atd. Korekční potenciál je obrovský, a to jak na individuální úrovni, tak na úrovni populace, ale nemá nic společného s předpokládaným evolučním procesem. Nic nového se neobjeví. Joseph Mastropaolo poněkud oslabil dopad své prezentace obviněním, že za "potoky krve" organizované komunistickou a nacistickou ideologií ve 20. století může přijetí evoluční teorie. Tato extrapolace má určité ospravedlnění (viz kapitola "Šlechtění lidí"), ale byla zřejmě přehnaná.

Po těchto třech prezentacích následovala diskuse, ve které přednášející odpovídali na dotazy posluchačů. Po celou dobu tohoto slyšení nebyl vůbec zmíněn kreacionismus. Dokonce nebyl zmíněn ani "inteligentní design", který je dnes tolik populární v USA. Zaznělo sice několik kritických poznámek, ale v přednáškách se neobjevilo nic, co by ospravedlňovalo nařčení z náboženské motivace.

Druhý den ráno jsem byl v polském tisku obviněn z propagace náboženského fundamentalismu. Začalo to varšavským deníkem (Życie Warszawy, 12. října 2006) který uvedl, že jsem požadoval, aby se rodiče mohli rozhodnout, zda se jejich děti budou učit evoluci nebo ne. Já a moji tři hosté jsme byli představeni (Gazeta Wyborcza, 13. října 2006) jako zastánci "kreacionistické teorie", podle které "všechny živé organismy byly současně stvořeny Bohem, jak to popisuje Bible" a podle níž je "potopa za dnů Noe historickou skutečností". O mně bylo napsáno, že jsem se odvolával na výpočty kapacity Noemovy archy, podle nichž činil její výtlak 14 tisíc tun.
Následující den téměř všechny ostatní noviny pokračovaly v zesměšňování mé osoby citováním Życie Warszawy a nesmyslu s výtlakem archy. Tvrdili, že jsem v Bruselu zorganizoval zasedání na téma kreacionismu. Gazeta Wyborcza z 13. října 2006 uvedla, že "prof. Giertych a tři vědečtí pracovníci požadují, aby teorie kreace, která vychází ze současného stvoření světa, člověka a všech organismů Bohem, byla vyučována ve školách."

Poté jsem byl osloven reportéry mnoha televizních a rozhlasových stanic, kteří zaznamenali vše, co jsem mohl říci na téma zasedání v Evropském parlamentu, které jsem zorganizoval. Nic z toho, co jsem řekl, však nebylo publikováno. Byly činěny pokusy vyprovokovat mne k odpovědím v náboženském duchu, ale byl jsem na pozoru, abych se nevyjádřil k danému tématu tímto způsobem. Držel jsem se na čistě vědecké úrovni, a z tohoto důvodu považovali mé komentáře za nepoužitelné. To, co jsem se snažil říct médiím, bylo pro ně nezajímavé, neboť jsem neřekl to, co chtěli slyšet.

Jsem zvyklý na skutečnost, že média lžou. Překvapilo mě však, že jsem byl napaden stejným způsobem také katolickými médii, a to přesto, že mne kontaktovala Polská katolická informační agentura a udělala se mnou na dané téma rozhovor. Zveřejněné údaje se však nelišily od zpráv v ostatních médiích - vůbec neodpovídaly tomu, co jsem jim řekl. Snažil jsem se zjistit, odkud Życie Warszawy získalo informace o kapacitě Noemovy archy atd. Autorem článku mi bylo řečeno, že k jeho textu byly přidány některé věci, které on nenapsal. Samozřejmě, že jakékoliv odvolání deníkem již pro mě nemá význam - příběh začal žít vlastním životem a stal mezinárodním. Světová média a vědecké časopisy protestovaly proti prosazování našich názorů, které jsou považovány za vědecky nepřijatelné. Zesměšňování mé osoby a mých hostů v Evropském parlamentu se stalo samozřejmostí.

Přitom jediné, o co jsme se pokoušeli, bylo dát podnět k tomu, aby na školách byla vyučována pravda.

Zasedání v Bruselu mělo zajímavou dohru v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. V obavách z publicity, kterou naše zasedání vyvolalo, Výbor pro kulturu, vědu a vzdělání vypracoval dokument nazvaný "Nebezpečí kreacionismu ve vzdělávání" (Dok. č. 11297, 8. června 2007). Jeho zpravodajem se stal francouzský socialista Guy Lengagne. V důvodové zprávě mezi podněty pro vydání tohoto dokumentu zmínil mou účast v této záležitosti jakožto poslance Evropského parlamentu a postoj vyjádřený polským ministerstvem školství v reakci na mediální rozruch, který nastal po bruselském zasedání.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zachovalo dostatečně zdravý rozum, aby hlasováním, které proběhlo 25. června 2007, odmítlo diskutovat o Lengagneho zprávě. Dokument byl vrácen zpět do výboru, aby došlo k jeho přepracování pod novým zpravodajem, kterým se stala Anne Brasserová z Lucemburska. Revidovaná, mírnější verze dokumentu (č. 11375) se vrátila do Parlamentního shromáždění, kde byla projednána 4. října 2007. Po několika pozměňovacích návrzích byl dokument přijat. Pro hlasovalo 48 členů, proti 25, 3 se zdrželi a 449 členů nehlasovalo. Je zřejmé, že pohled na téma evoluce je v politickém prostředí Evropy velmi daleko od jednomyslného.

Příbuzná témata: Evoluce, Kreacionismus, Evoluční teorie, Věda a Bůh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama