V(d)ěčné téma - Věda vs. Bůh

16. září 2011 v 1:56 | Marpefi |  Věda a Bůh

"Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto... Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále - jako v době Darwinově - jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory." Dr. Michael Denton


Nespočetně mnoho lidí odmítá existenci Boha. Mnoho z těchto lidí tak činí právě na základě víry, že věda už dávno dokázala, že Bůh není, že inteligentní a moderní člověk se této myšlence musí jenom zasmát, nebo věří velmi oblíbené větě "co nelze vědecky změřit = neexistuje".

Pojďme se tedy podívat, jestli se skutečně musíme zříci zdravého a logického uvažování, pokud chceme věřit v existenci Stvořitele (Boha) a potažmo zázraků jako takových.

Co je věda?

Předesílám, že tento článek není vůbec útokem na vědu jako takovou, spíše jako vyjádření nesouhlasu s tím, jak se v některých otázkách s vědou manipuluje a jak ji někteří lidé vnímají. Věda jako taková je super nástroj, který nám v mnohém velmi usnadňuje a zpříjemňuje život. Výsledky pravé experimentální vědy zakoušíme dnes a denně. V mnohém se však její možnosti fatálně přeceňují.

Je nutné si uvědomit, co vůbec věda je, co dovoluje a kam až může ve svých tvrzeních zajít. Dnešními médii je totiž nezřídka kdy představován značně deformovaný obraz vědy. Stala se pro mnohé doslova modlou a všespásným pojmem, kterým se ohání v oblastech, ke kterým ve skutečnosti nemá vůbec co říct. Stačí v reklamě říct "vědci zjistili" a hned je produktu či tvrzení přiřknut v očích mnoha lidí vyjímečný div ne nezpochybnitelný cejch kvality. Marketéři moc dobře vědí, že mnozí lidé mají z vědy modlu a tak se budou snažit zaštiťovat vědou. Stejně tak v otázkách smyslu života si někteří lidé nechají diktovat vědou rámec toho, co může být smyslem jejich života a co je směšný nerozum...

Vědu lze definovat mnohými způsoby. Jejím smyslem je však poznání existující (či historické) skutečnosti. Málokdo však ví, že toto "pravé vědecké" poznání je omezeno výhradně na ty skutečnosti, které lze experimentálně ověřit - tedy na přirozené příčiny. Ostatní skutečnosti, které nelze experimentálně dokázat se různými způsoby odvozují a "skládají", zde však vzniká velmi velké nebezpečí dezinterpretace, neboť vědci často vycházejí z velmi mnoha předpokladů a domněnek. Věda pracuje s hypotézami, které testuje - tedy potvrzuje či vyvrací. Nás zde zajímá především používání vědy v oblastech vysvětlení a vzniku života, existence nadpřirozena a Boha.

Problém se tedy nebude točit ani tak okolo VĚDY "POPISUJÍCÍ" (ukazuje, jak něco funguje) spíše jako VĚDY "VYSVĚTLUJÍCÍ", která nemá vůbec takou míru přesnosti ( pravdivosti chcete-li), ale pohybuje se spíše často okolo silné víry a množství předpokladů.

Vezměme si příklad - dostanete do rukou kost. V laboratoři docela jasně a "vědecky" zjistíte všechny potřebné proměnné, jako je velikost, hmotnost, barva, složení apod....toto všechno můžeme zařadit pod popisnou vědu. Zde se domnívám, že je vše docela v pořádku. Problém však nastane, když začnou vědci klást otázky "proč je tak zachovalá?", "proč byla tam a tam?", "komu patřila?" A tady už je nutné vytvářet řadu hypotéz (což je v pořádku). Tyto hypotézy jsou však často pouhými dohady a nezřídka kdy se stává, že na základě nepatrného nálezu nějakého artefaktu se vytvářejí krkolemné příběhy, které nemají s experimentální vědou vůbec nic společného. Takové příběhy mají pak jakousi vážnost, protože to řekl přeci pan profesor a on je přeci vzdělaný člověk ne?...

Proto ve vztahu k Boží existenci můžeme říci, že věda může zkoumat POUZE stvoření...tedy to, co Bůh stvořil (zjednodušeně řečeno jsou to především přírodní zákony a nastavení "světa"). Bůh však není součástí svého stvoření, Bůh je nad tímto stvořením, proto neexistují žádné experimentální metody, které by mohly existenci Tvůrce dokázat nebo vyvrátit.

Tak jako hodináře nenajdeme v hodinkách, malíře v jeho obraze, nebo umělce v jeho díle, tak ani Boha nenajdeme v Jeho stvoření. Můžeme však nalézt Jeho "otisky prstů" a "podpis".

Pro pochopení uvedu zjednodušený příklad:

Vědec může pozorovat výskyt labutí v určitých lokalitách. Jestliže se v lokalitě A vyskytují pouze bílé labutě, vědec může na základě pozorování "vědecky" prohlásit, že v lokalitě A se nevyskytují žádné černé labutě...nemůže však prohlásit se 100% jistotou "neexistují žádné černé labutě, existují pouze labutě bílé". Tak se však často dnes děje ...média a dokonce mnozí vědci pyšně tvrdí (přeneseně řečeno) "neexistují žádné černé labutě", přestože věda nemá žádné prostředky k tomu, aby toto mohla tvrdit.

Když se podíváme do historie vědy tak uvidíme, že mnohé "100% vědecky prokázané skutečnosti" byly po určitém čase vyvráceny, překonány a nahrazeny jinými "vědecky prokázanými skutečnostmi", které byly po určitém čase znovu a znovu revidovány a na základě nových faktů upraveny. Přesto však se vždy najdou troufalci, kteří budou prohlašovat "je to vědecky prokázané"...ve skutečnosti však mohou "vědecky" a poctivě říci často pouze to, že je jejich hypotéza na základě současného poznání pravděpodobná, nebo že nebyla vyvrácena...

Někdy to může být jako s reklamou na prací prášek. Když bychom si přehráli historicky všechny reklamy, které se kdy vysílaly u dané značky, tak zjistíme, že snad v každé reklamě se tvrdí "je nejlepší", nebo "je ještě lepší, než minulý"....a stále dokola. Při použití zdravého rozumu zjistíme, že každá verze reklamy tvrdí, že právě ta aktuální varianta je nejlepší a přeneseně řečeno "pravdivá".

Jakým právem tedy může společnost někomu diktovat, že pokud neuvěří současné úrovni vědeckých poznatků, tak je mimo/tmář/idiot? Společnost vytváří tyto tlaky, jakoby úroveň současných vědeckých poznatků byla absolutní a neměnná. A to často i navzdory faktu, že v některých citlivých otázkách (původ života) naprosto nesprávně deformuje význam a možnosti vědy. Tuto skutečnost potvrzuje mnoho vědců, kteří jsou pronásledováni a profesionálně degradováni, pokud se odváží po vědecké stránce zpochybňovat evoluční víru...o "řadových" odbornících či lajcích ani nemluvě...

Malá ukázka s určitou nadsázkou toho, co je nám předkládáno jako "věda zjistila..."

"To, co žene biologické vědy kupředu, není evolucionismus, ale výsledky experimentálních přístupů, které jsou sice založeny na hypotézách a teoriích, nikoli však na světových názorech… To evolucionisté jsou na tom jinak: stačí jim stále dokola opakovat Velkou pravdu, bez ohledu na to, že se v některých ohledech stále více vzdaluje od nových poznatků molekulární biologie a biochemie". Prof. Emil Paleček, molekulární biolog

Věda a zázraky

Zázraky a nadpřirozené zásahy v žádném případě nepopírají vědu. Věda jako taková k tomu nemá jednoduše prostředky. Není k dispozici žádný experimentální model, který by mohl ověřit správnost tvrzení: "Žádný přírodní jev nemůže mít nadpřirozenou příčinu."

Mnozí zastávají a věří v to, že jelikož NELZE vědeckou metodou žádným způsobem nadpřirozeno a Boha zkoumat, pak také žádné nadpřirozeno ani Bůh nemůže existovat. Toto však NENÍ vědecké zjištění, ale pouze filozofický předpoklad, který je silným aktem víry. Věda má tedy ze své podstaty jasné mantinely a pole působnosti.

Mnozí považují zázraky za porušení přírodních zákonů. Ve skutečnosti to však není porušením, jako jakýmsi "vstupem" zvenčí. Představte si toto:

Stojíte pod stromem a náhle vedle Vás spadne jablko. Přírodní zákon (gravitace) je jasný - bude padat směrem k zemi, až nakonec spadne. Nicméně pokud se rozhodnete toto jablko zachytit ještě dříve, než dopadne na zem, porušili jste snad přírodní zákon (gravitaci)? Jistě že ne - pouze jste do tohoto zákonu vstoupili a přerušili jeho automatickou funkci "nechat spadnout dolů". Podobně to je se zázraky - zázraky nepopírají ani neruší přírodní zákony, "někdo" pouze vstupuje a zasahuje do existujících zákonitostí "zvenčí".

Co nelze vědecky změřit, neexistuje

Tento názor zastává nemálo lidí. Pramení však z neznalosti toho, co věda je (viz výše). Zkuste mi např. vědecky dokázat, že milujete své dítě. Zkuste mi vědecky dokázat "krásu", lásku, cit, sen, myšlenku...Na mnohé skutečnosti, které žádný soudný člověk nebude zpochybňovat, věda dosáhnout prostě nemůže. Může se samozřejmě pouze klouzat někde po povrchu a pozorovat jejich projevy...nedá Vám však odpověď co to je, jak funguje (ps."chemické procesy v mozku" není odpovědí), ani proč to je...

Proto pokud uslyšíte nějakého vědce, který vysvětluje, proč se něco děje (resp. proč to existuje - především v oblasti vysvětlování původu života), pak již může opouštět pevnou půdu vědeckého experimentu a vydávat se na velmi tenký led filozofických dohadů a vlastní interpretace, kde prostě nelze vyslovit "věda dokázala", protože na toto je vědecká metoda jednoduše krátká. Zde již nastupuje filozofie a víra.

Velmi hezkým příkladem je zde evoluční teorie. Nikdo nebyl u vzniku života před údajnými miliardami let...nikdo nebyl u vzniku přechodných článků (které mimochodem ani ve zkamenělinách nenalézáme), nikdo nebyl u vzniku člověka...Dokonce žádný vědec neví, jak život vznikl...jak mohlo vzniknout živé z neživého (slova R.Dawkinse), přesto však spousta vědců upouští uzdu své fantazii a vytvářejí krkolomné hypotézy, které jsou nezřídka kdy vydávány za "prokazatelně dokázanou pravdu a vědecké zjištění" (ač to třeba sami autoři nezamýšleli). Evoluční teorie vlastně pracuje již s existujícím životem - tedy až po vzniku prvních živých částí. Jak a kde vznikl nikdo neví, vědci to přiznávají, ale neostýchají se tvrdit, že "Bůh nemůže existovat". Dokonce i apoštol skeptiků a ateistů, který silně brojí proti existenci Boha v dokumentu "Expelled - No Intelligence Allowed" přiznal, že buňky a život vykazuje stopy inteligentního tvůrce...toto však směřoval k tomu, že to někdo mohl "naprojektovat", ale Bůh to určitě nebyl...nejspíše mimozemšťani. Vidíte ten paradox?

Nejednou se stalo, že evoluční vědec na základě nalezeného kousku kosti vytvořil a namaloval obraz, jak osoba vypadala, kde žila, co jedla, jaké měla vlasy a div ne, co měla před smrtí k snídani...toto je pak naprosto chybně z pohledu experimentální vědy vydáváno za "vědecké zjištění". Ve skutečnosti to není nic jiného než hypotéza, která je vytvořena na základě fantazie autora...s experimentem a ověřováním, které jsou základem pro vědecká zjištění to má pramálo společného...

V praxi to vypadá s trochou nadsázky takto (žel i bez té nadsázky...je to smutná realita):

Norman Geisler "Nemám dost víry na to, abych byl ateistou"

A já se s tímto výrokem ztotožňuji. Musel bych věřit, že nic začalo žít, že z ničeho vznikl extrémně složitý život, extrémně složité zákony, vesmír, harmonie, láska...že to všechno je tu úplně nesmyslně a náhodou...

Existence Boha dává mnohem větší logiku a smysl. Pokud přijmeme Jeho existenci, nebude nám činit problém vysvětlit, proč existuje gravitace, proč existuje úžasně vyladěný vesmír, který poskytuje možnost života...nebude nám činit problém vysvětlit a pochopit proč existuje něco jako láska, krása, myšlení...

Jenom Bůh dává tomuto všemu smysl. Paradoxně zastánci "kultu vědy" nemohou nikdy zodpovědět, proč tu jsou, proč je tu svět, nebo kam směřují. Věda na to nemá odpovědi a ani to není jejím smyslem. Ignorací Boží existence vytváříme imaginární problémy a zdánlivě neřešitelné situace tam, kde ve skutečnosti vůbec nejsou.

Jaký je tedy závěr?

Boha NELZE vědecky vyvrátit, stejně jako existenci zázraků. Stejně tak však platí, že Boha nelze ani vědecky dokázat. Lze však nalézat velmi silné indicie pro to abychom věřili, že za vším okolo nás stojí inteligentní Tvůrce.

Existuje celá řada těchto indicií. Podrobněji jsou uvedeny v článku o důkazech existence Boha. Velmi stručně se dotknu některých z nich (nejedná se o kompletní výčet):

1) Extrémně vyladěný vesmír

"Když se zamyslíte z perspektivy vědce, může se vám zdát, jako by vesmír věděl, že přijdeme. Disponuje 15 konstantami - gravitační, různými konstantami týkajícími se silných a slabých jaderných sil atd. - s precizními hodnotami. Kdyby se kterákoli z těchto konstant vychýlila řádově o jednu miliontinu, či v některých případech o miliontinu miliontiny, vesmír by nedospěl do stadia, v němž bychom ho mohli pozorovat. Hmota by se nemohla shlukovat, nevytvořily by se ani galaxie, ani hvězdy, ani planety, ani lidé." Vědec Francis Collins
Podrobněji ve článku ZDE.

2) Vznik života

"Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně." Biolog, prof. Conklin z university Princenton
"Neexistuje žádná podrobná darwinistická představa ohledně evoluce jakéhokoli základního biochemického či buněčného systému - jen množství přání a spekulací." Prof. James Shapiro
Podrobnější informace např. zde: článek 1, článek 2

3) Harmonie přírody, vesmíru
Izaac Newton: "Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem."

Existuje extrémní a neuvěřitelná harmonie jak vesmíru jako takového, naší sluneční soustavy, Zemského planetárního "nastavení", ekosystémů, lidského těla, a v neposlední řadě nejmenších fyzikálních či biochemických zákonů. Vše jakoby nachystáno pro nás...vzájemně sladěno s neuvěřitelnou přesností - vše sedí a zapadá.

I ta nejjednodušší buňka svou složitostí strčí hravě do kapse velkoměsto! Složitost např. DNA snad ani není potřeba zmiňovat...Obsahuje nepředstavitelné množství složitě poskládaných sekvencí, které lze připodobnit k popsané knize. Kdyby se jen začátečními písmeny měla popsat jejich struktura, vznikla by kniha s více než 500 000 stranami.

4) Existence objektivních morálních a etických hodnot (svědomí)

Filozofové ani vědci neumí spolehlivě (bez existence Boha) vysvětlit, kde se vzalo v lidech jakési univerzální "svědomí" a systém hodnot člověka. Výzkumy ukazují, že přes určitou kulturní a sociální deformaci sdílejí stejné základní hodnoty a svědomí i primitivní národy a kmeny všude po celém světě.

Více např. v článku ZDE

5) Kosmologický důvod

Aneb vše, co má začátek, má svoji příčinu....tedy problematika kauzality.

Více např. v článku ZDE

Zajímavost: situace na poli fyziky je nyní často ve vztahu k představě o stvořiteli taková, jak s lehkou nadsázkou píše genetik Robert Griffiths, "potřebuju-li nějakého ateistu na debatu, zajdu si na katedru filozofie. Katedra fyziky by mi tady moc nepomohla." Astronom a astrofyzik Jiří Grygar tento pohled potvrzuje, když říká, že "ateista je mezi fyziky dvacátého století bílou vránou."

6) Existence lásky, uvědomování si sebe sama...

Za velmi silné vodítko k existenci Boha lze pokládat také existenci lásky, inteligence, vůle, citu, uvědomování si krásy a v neposlední řadě schopnost poznávat a interpretovat svět. Neboť svojí složitostí jsou extrémní a téměř nepochopitelné...nemluvě o tom, že některé z toho nemají pro evoluční "přežití" význam, ale jsou spíše jakýmsi bonusem pro člověka, kterou nám dal láskyplný stvořitel...

7) Osobní zkušenost s Bohem a podvědomé vnímání Jeho existence

Stamiliony lidí zakoušejí zkušenosti s osobním Bohem. Ačkoliv je toto pro mnohé děravý a diskutabilní argument, pro ty, kterým se Bůh dal poznat je tento argument vlastně často nejsilnější. Nicméně i ti, kteří se s Bohem (niterně) nesetkali, tak vlastně vnímají, že existuje...pouze tento pocit neumějí interpretovat.

"Ať už na základě rozumu tvrdíme cokoli, víra v Boha představuje nevyhnutelné "základní" přesvědčení, jež je sice neprokazatelné, ale o jehož pravdivosti zároveň nemůžeme nevědět...My víme, že Bůh existuje. Proto i když nám naše mysl říká, že život nemá smysl a význam, nejsme schopni podle toho žít. Víme, že je to jinak..." Timothy Keller

Já osobně např. považuji všechny argumenty a vědecké indicie pro existenci Boha jako podružné a "odpočinkové bonusy"...již pro mě nemají zdaleka takovou váhu, jako je osobní zkušenost s milujícím Bohem a Ježíšem Kristem. Rád to komentuji slovy "kdo nepoznal, nepochopí..." a věřím, že mi tuto skutečnost potvrdí většina skutečných křesťanů.

Jak jsem dospěl k poznání Boha popisuji v článku "MŮJ SMYSL ŽIVOTA"




Bible v podstatě všechny tyto důvody shrnuje jednoduše do těchto slov, které není třeba dále komentovat:

"Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu."
.
.
.
Poslední poznámku bych rád věnoval výpadům proti křesťanství, jakožto "brzdě vědeckého pokroku". Paradoxně právě křesťanství ve velké míře vděčíme za rozvoj západní vědy, neboť základní vědecké disciplíny povstaly právě skrze křesťany (více ve článku vznikla by moderní věda bez křesťanství?).

Další pramen:


Klíčová slova k článku: věda a bůh, bůh neexistuje, věda ukazuje na boha, věda a bible, co je věda, evoluční teorie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pulitr Pulitr | 6. listopadu 2011 v 0:03 | Reagovat

Víte, jeden člověk mi řekl velkou pravdu. Člověk trpí šílenou touhou vše dávat do logických souvyslostí. Takže i svou existenci musí tedy ze své ppovahy  vysvětlit a přiřadit jí účel. Skutečný vědec toto nedělá, skutečný vědec říká to, co jeho objev znamená. Příklad s labutěmi se dá do češtiny přeložit tak jak říkáte. Všechny zkoumané labutě jsou bílé, černé jsme žádné nenašli, což znamená přesně to co říkáme, nikoli že černé nemohou být. No, jenže pak přijde jiný vědec a labuť rozemele zanalizuje a zjistí, že nemá enzymatickou dráhu pro syntézu černého barviva (což není pravda, ale držeme se příkladu). To znamená, že žádná labuť není schopna být černou, v překladu neexistuje černá labuť. Možná namítnete, že rozemlít jednu labuť je málo a že někde může být jiná, která tu dráhu má. Vězte že nemůže, takový zásah do genomu se nestane z generace na generaci, tudíž se musel odehrát dávno. Jenže teď mě napadá, vy vlastně nevěříte v tu evoluci...no jo, jak to obejít. Řekněme takhle, můžu jít ještě dál- neexistuje člověk, který dokáže žít s useknutou hlavou. To je myslím celkem podložený fakt. Psal jste tu o evoluci, já jí studuji a každý den mohu sledovat její práci. Evoluce existuje. Je to běžící fungující proces. Ovšem nešvarem lidí, buď takových jako jste vy, nebo takových vědců, kteří nedokáží odříci si spekulace  je tu snaha vysvětlit si vznik života. Nebylo by nakonec lepší říci si, o tomhle se nedá nic říct? Věda na rozdíl od náboženství má ale jednu výhodu, je stavěná na reálných věcech, jejichš fungování popisuje a zkoumá, tudíž prokazatelně existují. Tedy na faktech. Náboženství je založeno na víře, že něco nějak je. To je dost málo, ne, vzhledem k tomu že tomu podřizujete celý svůj život?
Uvědomte si prosím, že křesťanství je potomek malé židovské sekty. Proč je lepší než náboženství, která tu byla dávno před ním? To Bůh ostatním lidem jaksi neřekl o své pravé existenci dřív? Člověk jakožto druh tu byl mnohem dřív než křesťanství a Bible. Člověk dnešního typu jako druh prokazatelně migroval z Afriky a osidloval z ní svět. V té době už to nebyl žádný opičák, byl víceméně stejný jako jsme teď my. Křesťaství je lokalizováno na oblast blízkého východu a to dlouho poté, co byl svět osídlen lidmi. Ti lidé tím pádem na druhém konci světa neměli možn ost se s křesťastvím potkat.  ataky že nesetkali, dokud si církev neusmyslela, že všechny převede na "pravou víru". Nu a pokud je tedy pravdou, co tvrdíte vy, že existuje Bůh a jen Bible je to pravé ořechové, jak vysvětlíte to, že ostatní náboženské proudy, mnohdy mnohem starší než vaše židovská sekta, Boha neznají? Pokud je stvořil stejně jako nás, jakto že o něm nic nikdy nevěděli? Z toho pane vyplývá jedno: 1-Buď jsou náboženství výplodem lidského mozku a touhy vše logicky uchopit (dřív člověk neuměl pocopit blesk, tak si k tomu vymyslel božstvo, které se zlobí atd. Mimochodem my na tom nejsme o moc lépe, taky neumíme spoustuz věcí vysvětlit a hledáme k nim berličky), 2- Nebo mají VŠECHNA pravdu (vezmeme li si jakozkoumanou tezi že B/bůh/ové stvořil všechny lidi) a pak v nich musíme hledat průnik, protože to je to, co se nám v  té spoustě balastu zachovalo jako univerzální pravda. Všechny totiž popisují to samé, jen z jiných úhlů, nicméně po tak dlouhé době od jejich vzniku si nemůžeme být jisti, že cesty které popisují jsou ještě ty správné.

2 Marpefi Marpefi | 7. listopadu 2011 v 12:55 | Reagovat

[1]: Zdravím Vás,

díky za první vlaštovku k diskuzi. Pojďme na to:)

K té evoluci...myslím, že jsem to odepisoval v jiném komentáři a nevím zatím, jestli jste na něj reagoval (ještě jsem to nečetl)...takže znova tady:

- evoluce (mikro) ANO, nikdo nevyvrací a lze pozorovat přizpůsobování se prostředí v rámci existujícího druhu...

Očekával byste v případě existence Boha něco jiného? Že by vytvořil tvory, kteří by vymřeli okamžitě při sebemenší změně podmínek?...

Nicméně evoluce (MAKRO) ne...té nevěřím a nevěří jí ani spousta vědců...ano, je to teorie, ke které lze napasovat jistě nemálo výzkumných závěrů...jenže ty jsou často interpretací...

Co se týče Vašeho uznání, že se snažíme jít k počátku a vysvětlit vznik života...tak ano...Vy to podle všeho pokládáte za nedůležité a nepodstatné...ale já se domnívám, že je to kardinální záležitost. Vždyť zde platí slova tohoto vědce:

Dr. George Wald, nob. cena, Amer. biochemik a fyziolog:  "Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou."

Ano, jsou tu tyto 2 možnosti...ale přejít absenci jakýchkoliv důkazů pro možnost vzniku života z neživého nelze jen tak přejít...nejde říct, že není důležité se zajímat o to, jak tu život vznikl..

A víte proč? I kdyby tyto teorie byly 50/50, pak v případě existence Boha má Jeho odmítnutí a ignorování dalekosáhlé důsledky...

Pokud totiž život stvořil Bůh (a máme důvodné podezření, že ano...pak je také velmi pravděpodobné, že ho nestvořil jen tak z "hecu", ale má s námi svůj plán...a ten nenaplníme jinak, než tím, že k Bohu přijdeme...(ikdyž máte pravdu, že když dojde na lámání chleba, musí to být záležitostí víry...ostatně to i Bůh v Bibli požaduje - ale to je stejně i u víry v Jeho neexistenci)

Celá Vaše poslední část o mladosti křesťanství vychází z neznalostí křesťanství a židovství. Je samozřejmě pravdou, že je tu křes´tanství 2000 let. Když to řeknu ale zjednodušeně, tak je tu křesťanství celé lidské dějiny - od počátku.

Zodpovězme si totiž, o čem je křes´tanství? Křesťanství je o Ježíši Kristu...tedy o mesiáši, kterého několik tisíc let očekávali židé (pokud jste četl bibli tak víte, že křes´tasntví není jen o novém zákoně, ale i zákoně starém). Tedy židé, judaismus, nebo jakkoliv to nazveme bylo v dnešním slova smyslu křesťanstvím "v plenkách"...

Bůh tedy promlouval a jednal s lidma i před křesťanstvím samozřejmě...a to od počátku. A právě na stránkách starého zákona se dočítáme mnohá proroctví o přicházejícím mesiáši, který vysvobodí židovský národ a všechny ostatní národy...

A když Ježíš přišel, tak jej někteří rozpoznali, jako onoho mesiáše a jiní ne...Ježíš přišel ustanovit novou smlouvu (od té doby se Jeho následovníkům říkají křesťané).

Takže tak...

Problém člověka je jeho oddělení od Boha...a Ježíš udělal to, že přijal lidské tělo...Bůh se ponížil a žil mezi námi jako člověk...učil nás, trpěl za nás a nakonec Jej zabili. O všem však věděl a šel do toho dobrovolně, protože věděl, že pokud nás má zachránit, musí to udělat...

Petr

3 Michal Michal | E-mail | 9. prosince 2011 v 21:40 | Reagovat

Zdravím, se zájmem si pročítám vaše články. Věřím v Ježíše Krista jako zachránce, Božího syna. Rád bych přispěl k diskusi svým pozorováním.

Věřím právě z toho důvodu, že nevěřit ve stvořitele mi přijde naprosto nelogické. Mám dojem, že spousta lidí odmítá věřit, protože pak to opravdu musí pro člověka něco znamenat. Pokud Bůh je, tak nejsme stvořeni jen tak pro nic za nic, jen abychom si odžili svých několik let a je to. Pokud Bůh opravdu je, dostává existence vyšší smysl a nemůžeme Boha přehlížet. Jenže to se málokomu líbí. Chceme být sami sobě "bohy", je to poznat často ve vztazích, v rodinách. Touha po moci nám brání přijmout, že by mohl být někdo kdo nám má co do našeho jednání a celého žití co hovořit. Tolik z pozorování. Jdu na další články, díky za podněty. :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama